πSoumrak je doba, kdy se Slunce nalézá pod obzorem, avšak paprsky můžou ještě stále osvětlovat část oblohy. Je to přechod mezi dnem a nocí, jakýsi neurčitý stav, kdy není ani den, ani noc.
Soumrak, jako předzvěst přicházející noci, s sebou přináší přirozené obavy a nejistotu. Některé kultury ho ovšem naopak vítají jako začátek nového dne.
Budeme-li putovat více na jih, trvání soumraku se bude prodlužovat. Na našem území v době letního slunovratu může trvat soumrak celou noc, záleží ale jedině na podmínkách, jestli nakonec dojde k úplnému setmění, nebo soumrak přejde zpět v úsvit.
Soumrak je zasazen do ne zcela prozkoumaného světa. Přesněji, město Boskovice je čerstvě objevené přístavní město, které se krom oficiálních státních představitelů rozhodli kolonizovat i obchodníci pod vidinou zlatého výdělku, ale i vzdělanci či jiná individua, jejichž cíle nejsou dosud nikomu známy. Nikdo neví, co od nového a neprozkoumaného kontinentu očekávat. Žádná historie, žádná zmínka ani v těch nejstarších knihovnách. Jaká tajemství město skrývá je hudbou budoucnosti.
Město se obnovilo rychle a bez jakýchkoliv plánů. Pro krále je město kdesi daleko na jiném kontinentu s nejistou budoucností, proto se o jeho chod ani příliš nezajímá. Město žije tedy tak trochu vlastním životem. O dění rozhoduje králův vyslanec, nejvyšší velitel gardy, který drží pořádek pevnou rukou a do žaláře poslal již nemálo hříšníků. Garda se k občanům chová uctivě a snaží se jim vyjít vstříc, ale zákon je zákon a nikdo vůči němu nemá žádné úlevy. V středu města nedaleko katedrály se nachází gardovna, kde panuje pocit relativního bezpečí, ovšem ten se v prvních uličkách rychle vytrácí.
Na půli cesty mezi gardovnou a zakázanou čtvrtí se nachází hospoda (kde se ovšem dočkáte pouze čaje). Hospodu berou místní občané tak trochu jako neutrální půdu, vytáhnout zbraň v hospodě se mnohdy nevyplácí a 2x tak to platí pro toho, kdo to zkusí na hospodského. Pokud chete sehnat nějakou pomocnou sílů či naopak nabídnout někomu prácičku, dozvědět se nejnovější drby či jen tak posedět u čaje, měli byste zamířit právě tam.
Magie je už dlouhou dobu zakázána a jedinou výjimkou je pár mocných, kteří mají glejt od samotného krále. Nikdo takový však na novém kontinentu není. Nepovolené používání magie je velmi těžký zločin, který si nezadá s vraždou a dostávají se za něj nejtěžší tresty. Exekuce se provádí upálením nebo utopením. Ti, kteří magii používají, zastávají zpravidla i jiné vysoké funkce a své znalosti uplatňují jen velmi zřídka. Běžní lidé sice vědí o existenci magie, nicméně většina jich ji nikdy nevidělo a vzbuzuje v nich strach. Každý rozumný občan se od magických věcí klidí rychle pryč a volá hned gardu, protože magie nikdy neznačí nic dobrého. I ty otrlejší, kteří kolikrát nemají problém jít do křížku se zákonem, je velice těžké přesvědčit, aby se do čehokoli s magií pouštěli.
Alchymistické výrobky a lektvary jsou oproti magii přijímány mnohem lépe, často i bez jakýchkoli obav nebo odporu. Nápoje, které vám dodají sílu, zlepší reflexy nebo umožní vydržet beze spánku nejsou ničím pochybným a neobvyklým a jsou samozřejmě povoleny. Výjimku tvoří omamné látky (včetně alkoholu), které jsou zakázány přísně.
Výsadní postavení mají církve, byť by se se zlou potázal ten, kdo by ctihodné kněží označil za mágy a čarodějníky. Jejich moc je sice obávaná, ale její podstatu nerozluštili zatím ani nejvyšší učenci univerzit, a to proto, že ji církvím nepropujčuje nikdo jiný, než samotní bohové. Vůle bohů je tedy velmi mocná, přesto ale s magií nemá nic společného - právě naopak. Nezřídka jsou církve těmi, kdo nejintenzivněji hledají a trestají zatracence, kteří se provinili proti řádu světa a začali užívat magii.